Zde zveřejníme reportáže a odkazy na fotografie všech výletů, které zaznamenáme:
FOTOGALERIE
Výlet třídy 7. B
Ve dnech 13. 6 - 14. 6. 2022 jsme se vypravili na školní výlet. Naším cílem byla Šumava.
A vybrali jsme dobře! Počasí bylo velmi příznivé pro turistiku, a proto jsme mohli splnit vše,
co jsme si naplánovali. Tamější úchvatná příroda nás přijala vlídně a přátelsky.
První den byl ovšem velmi náročný, někteří z nás museli vstávat již ve čtyři hodiny ráno,
sraz účastníků byl totiž v 5.25 na nádraží. Nikdo naštěstí nezaspal, a tak jsme už za necelé
tři hodiny dorazili k naší chatě, zabydleli se , uvařili si oběd, povlékli postele a nachystali se
na naši první túru. Šlo se na Černé jezero, na Špičák a na Čertovo jezero. I když se temné
mraky nad kopci stahovaly velmi nebezpečně, nezmokli jsme a brzy se nebe projasnilo.
Cesta příjemně ubíhala a my se mohli nerušeně kochat přírodními krásami ozářenými paprsky
slunce.
Po návratu jsme povečeřeli a pustili se do přípravy kolektivní hry, jejíž součástí byl nácvik
různých scének z prostředí školy. Celá akce se moc povedla a hodně jsme se při ní nasmáli.
Pak měl přijít na řadu táborák. Bohužel ani po několika pokusech se nám nepodařilo mírně
zvlhlé dřevo zapálit, takže jsme špekáčky nakonec museli opéct na pánvi. Zábava ovšem
nijak neutrpěla, povídali jsme si, zpívali a někteří si ještě objednali pizzu. Spát se šlo kolem
půlnoci. Všichni jsme usnuli velmi rychle, protože na nás dolehla únava.
Druhý den překvapili hoši, kteří se odvážně pustili do pečení palačinek, ty se povedly a
bylo jich dost. Naši "kuchaři" nebyli lakomí a nabízeli spolužákům, nakonec si pochutnal i pan
učitel Vojnovič, který si je namazal malinovou marmeládou. Po této vynikající snídani jsme se
vydali na prohlídku bunkrů v okolí Železné Rudy. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna
se věnovala prohlídce velmi zajímavé přírodovědně zaměřené expozice, která je otevřena v
v železnorudském informačním centru, druhá parta vyrazila směrem k proslulé cukrárně
Charlotte, kde přišly ke slovu vynikající zákusečky, zmrzlinové poháry a další dobrůtky. Po
hodině se obě skupiny vyměnily. Nakonec jsme si ještě nakoupili zásoby jídla na cestu a vrátili se
na naši chatu, kde jsme nachytali oběd a pak už se pustili do závěrečného úklidu. Kolem
patnácté hodiny jsme se vydali směrem k nádraží. Cesta probíhala poněkud dramaticky
vinou výluk, ale po 20. hodině jsme unavení, ale spokojení vystoupili na nádraží v Mar. Lázních
a zamířili k domovu, většina z nás už v doprovodu rodičů.
Výlet se po všech stránkách vydařil. Došlo naštěstí jen k jednomu pádu, který měl za následek
odřené koleno, a na pana učitele Vojnoviče zaútočilo klíště, které se ale poměrně snadno podařilo
odstranit.
Některé okamžiky našeho výletu si můžete prožít s námi prostřednictvím fotodokumentace.
A tím naše šumavské putování končí. Tak zase příští rok!
M. Vojnovič, B. Milfaitová a třída VII. B
Výlet třídy VIII. A
Tak jsme se dočkali! Náš první pořádný výlet na druhém stupni základní školy! Sice nás vinou anticovidových
opatření potkal až v osmém ročníku, ale o to byl krásnější.
Hned první den jsme si dali pěší výstup na Špičák, kde se tyčí zajímavá rozhledna, vystavěná teprve v roce 2014,
a prozkoumávali jsme další okolní krajinu. Cesta byla náročná, ale krásná, ušli jsme zhruba 10 kilometrů.
Ve 20 hodin jsme zasedli ke slavnostní společné večeři v Železné Rudě a pak už jsme se bavili bowlingem, kulečníkem,
šipkami a stolním fotbalem až do rána. I návrat noční krajinou zpět byl půvabný, svítily nám na cestu tisíce hvězd.
Další den jsme již v 8 hodin ráno vyrazili na náročnou "jezerní cestu", během níž jsme zašli i k Bílé strži, abychom
do ní sestoupili a pokochali se zdejším vodopádem. Tento den jsme ušli asi 19 kilometrů a byli jsme hodně
unavení. Naštěstí nám zbytek dne zpříjemnil odpočinek a celovečerní hra, při níž jsme museli prokázat nemálo
odvahy, kreativity, hereckého umění a smyslu pro humor.
Poslední den byl výhradně odpočinkový - vyjeli jsme si lanovkou na Pancíř a kochali se krásnými výhledy. Po úklidu naší
chaty jsme se vydali na zpáteční cestu, která přinesla nečekané a dramatické okamžiky v podobě dlouhých čekání
na výlukové autobusy.
Kolem 20. hodiny jsme vyčerpaní, ale naplnění zajímavými zážitky dorazili do Mariánských Lázní, kde si nás převzali
natěšení rodiče, kterým se značně ulevilo, když nás viděli živé a relativně zdravé. Bohužel jedno odřené koleno, jeden naražený
nos a jedno nepřátelské klíště nás neminuly.
Nádherné počasí celou akci významně podpořilo, jen druhou noc nám déšť zhatil noční táborák, ale náladu to nijak
nepokazilo. Místo opečených špekáčků jsme si ještě stihli objednat pizzu a znamenitě si na ní pochutnali.
Příští rok, když vše dobře dopadne, nás pravděpodobně čeká opět naše chata na Špičáku, ale tentokrát se podíváme
na jezero Laka a vydáme se do Německa na Velký Javor.
Zdar našemu krásnému výletu a nádherné Šumavě!
B. Milfaitová, M. Vojnovič a třída VIII. A